Skvělý bojovník a dříve dokonce kuchař. Jestli se tak dá nazvat i práce v kuchyni fast foodu, jakým je KFC, kde David Kozma několik měsíců pracoval. Každopádně řadí toto období života mezi nejdrsnější.
„Cítil jsem se… Nechci říct, že je to nějaká podřadná práce, nebo tak, ale cítil jsem, jak se mi všichni kámoši smějou, že dělám v káefcéčku,“ vzpomíná devětadvacetiletý bojovník v pořadu Fight Cast One. „Já ale věděl, že je to jen přechodná práce a nebudu tam do konce života.“
Poslouchat syčení rozpáleného oleje tou dobou byla pro Růžového pantera denní rutina.
„Moje hlavní úloha byla smažit kuřata, stripsy… Prostě jsem smažil kuře. Obaloval jsem ho v mouce a tom jejich tajném receptu,“ vysvětluje Kozma. „Už je namíchaný. Mají takové sáčky, kde je smíchané to jejich tajné koření. To se smíchá s moukou a v tom potom obalujete kuře.“
V té době už pravidelně bojoval, naštěstí ale nezažíval momenty, kdy by ho lidé v podniku poznávali.
„Už u pohovoru jsem jim říkal, že nechci být vidět, že nebudu dělat na kase. To byla taková moje podmínka, že mě šoupnou do zadu, což udělali.“
Ač strávil hodně času za friťákem, provozovna na Václavském náměstí se mu nezprotivila.
„Občas si zajdu i přímo tam, kde jsem pracoval. Vždy na to rád vzpomínám. Dívám se okolo, koukám na lidi tam vzadu a říkám si, to vám nezávidím, že děláte zrovna tady,“ vypráví ve Fight Castu One s úsměvem. Promluvil také o tom, jak zvládal permanentní pach spáleného oleje a proč si nosil vlastní svačinu.
