Populární bojovník Miroslav Brož v aktuálním Fight Castu One promluvil o několika silných tématech. V obsáhlém rozhovoru například uslyšíte:
O přestupu z Oktagonu do RFA
„Trvalo to dost dlouho, měl jsem s Borisem Marhanským (promotér RFA) asi šest sedm schůzek. Pro mě byla nejdůležitější finanční stránka… Dostal jsem od RFA hodně dobrou nabídku, ale hned jsem to nepodepsal, šel jsem za Ondrou Novotným (promotér Oktagonu). Řekl jsem mu, jaké jsem dostal podmínky a že jsem byl v Oktagonu spokojený, takže pokud si mě chce udržet, tak může. Ondra ale řekl, že mi takové peníze dát nemůže… Pokud mi někdo nabídne skoro třikrát tolik než Oktagon, tak na to prostě musím reagovat, to se na mě nemůže nikdo zlobit.“
O zákazu bojových sportů pod vysokou pokutou
„Už když jsem hrál hokej, tak jsem chtěl strašně dělat bojové sporty. Trénoval mě Vláďa Růžička a on věděl, jaký jsem magor. Už v patnácti letech jsem začal dělat s jedním známým karate. Růža se to dozvěděl a normálně jsem měl ve smlouvě, že nesmím dělat bojové sporty pod pokutou snad 750 tisíc.“
O konci s hokejem
„Vlak mi ujel… Hokej jsem, když jsem skončil, nenáviděl. Dva roky jsem ho nemohl vidět ani v televizi. Pak přišlo to, že jsem se začal bavit, hodně pít, rvát se. K tomu samozřejmě patřili nějaké práce, když třeba někdo dlužil peníze a tak.“
O divokých rvačkách
„Přišli jsme například z jedné akce. Ráno jsem se probudil a samozřejmě deprese hrozná, úzkosti… Mám od mala úzkostné stavy, chytlo mě to od dvanácti let, když se naši rozváděli a máma odjela do Ameriky.“
O naprosté životní změně
„Tehdy jsem se probudil po párty, volám kamarádům a říkám: Tak co včera? To bylo super… A oni: ‚No moc ne, tys tam někoho zase napadl.‘ Nejlepší kamarádi mě nechtěli pouštět do klubů, protože věděli, že bude problém. Jenom díky Bohu jsem se z toho dostal. Byl jsem kousek od toho, abych skončil zavřený. Jednoho dne jsem se ale probudil, zase rozmlácené ruce. Řekl jsem si, že to takhle nejde a ze dne na den jsem přestal pít, vše jsem ukončil. Teď už nějakých osm let skoro nepiju, nanejvýš jednou za půl roku si dám skleničku. Úplně jsem se změnil.“
V bonusové části na Herohero promluvil obsáhle o stavech úzkosti, protestanství a temném období.
