Rychle se vypracoval z obyčejného securiťáka na pozici hlavního vyhazovače několika anglických klubů. S posunem a výplatou se však zvětšovalo i riziko, na což Karlos Vémola brzy doplatil.
„Vybíral jsem výplaty, zastavili mě s větším obnosem peněz a dostal jsem rok nepodmíněně za neplacení daní. Udělali ze mě příklad, měli na mě víc věcí a kolovaly fámy, co jsem dělal a nedělal,“ přibližuje olomoucký bijec vlastní zatčení. „Chtěli znát jména dalších kluků z klubů, protože tehdy tam pracovala spousta lidí bez licence, což byl velký problém.“
V Anglii totiž dostávali migranti licence, které je opravňovaly k práci. Kvantum vyhazovačů však nemělo dokumenty vyřízené, na čemž úřady Vémolu nachytaly.
„Dělal jsem to tak, že jsem musel mít v klubu sedm licencovaných a já tam měl pět bez licence, na které jsem bral peníze zvlášť. Někdo mě prásknul, a když jsem nikoho neprozradil a všechny majitele podržel, řekli mi, že dostanu rok,“ popisuje Terminátor soudní proces. „Myslel jsem si, že to je paráda, protože v Anglii se všechno do dvou let dává podmíněně. A pak řekl: ‚Nepodmíněně‘…Můj právník to nechápal, já taky ne a rozsvítilo se mi, že mi to za to nestojí. Byl to trest hlavně pro moji rodinu.“
Vémola z části doplatil na loajalitu k nadřízeným. Kdyby prozradil, na kterých diskotékách tyto praktiky fungovaly, téměř jistě by vyvázl s podmínečným trestem. Vlastníci klubů však mlčení podřízeného dokázali ocenit.
„Majitelé mámě každý měsíc posílali peníze a já se měl jako král. Vlastnil jsem čtyři rychlovarný konvice, pět set plechovek tuňáků…“ směje se Vémola.
